V mém okolí se při položení otázky ohledně školy, kterou jsem vystudovala, stále dokola opakuje otázka, co že to ta arteterapie vlastně je?
Tak se na tuhle otázku pojďme podívat trochu blíže.
Arteterapie je spojení slov arte=od slova art, umění a terapie=tady je to jasné, terapie je léčení duše. Společně tak vytváří nový obor arteterapeuta, tedy specialisty, který ve svém přístupu ke klientům využívá léčivého potenciálu umění a tvorby samotné.
Když se o arteterapii začnete více zajímat, narazíte také na výraz art-psychoterapie, jde o směr, kdy se zdůrazňuje psychoterapeutická část, může se také jednat o převažující složku v arteterapeutickém přístupu.
Pro odbornější vysvětlení přidávám příspěvek z vlastní bakalářské práce ze studia arteterapie:
„Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. V arteterapii rozlišujeme dva proudy – terapii uměním – kde je využíván léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a artpsychoterapii – kde jsou výtvory a prožitky dále psychoterapeuticky zpracovávány.
V psychoterapeutickým přístupech jsou různé disciplíny, mezi ně arteterapie spadá, zároveň i v arteterapii existují různé přístupy.
Judith Aron Rubinová, americká arteterapeutka s více jak 50 lety praxe, ve své knize “Přístupy v arteterapii” dělí přístupy v arteterapii na: psychodynamické, humanistické, psycho-edukační, systemické a integrativní (Rubin, 2008)
Pojem projektivně intervenční arteterapie, je arteterapeutický přístup, který zažíváme vlastní sebezkušeností ve studiu Ateliéru Arteterapie v Českých Budějovicích. Je definován jako složení projekce a intervence. Projekce — v užším pojetí to, co vyjadřuji na čtvrtku při tvorbě, jde také o obranný mechanismus, kdy to, co vytěsňuji u sebe, vidím u ostatních (Freud, 2007). Projekce zasahuje ale i například do toho, jak se projevuji, oblékám, jak vypadá můj domov a další odrazy mé osobnosti v realitě.
Intervence pak přichází s korekcí výtvarného projevu, v souvislosti s jeho působením i mimo obraz v psychické sféře (Lhotová & Perout, 2018). K posunu může také dojít dříve a elegantněji než ve verbální terapii. Ta má jistě své místo, ale u témat náročných nebo těžce uchopitelných může právě projektivně intervenční arteterapie hrát nezastupitelnou roli.“
Takže víme, že arteterapie má různé podoby, přístupy i výstupy. Někteří z arteterapeutů se soustředí více na proces a umělečtější pojetí, někteří mají zaměření spíše psychoanalytické.
Stejně jako u klasické psychoterapie, je tak ideální najít si svého arteterapeuta, který vám bude přístupem nejblíže, nebo se hodí na právě to, co zrovna řešíte. Můžete si také zkusit zažít úvodní setkání nebo workshop a zjistit jak si sednete.
Kontakty na další arteterapeuty najdete například na stránkách České arteterapeutické asociace, informace o mých akcích můžete sledovat tady nebo na stránkách Ateliér Artenit.